František Prosecký

Kostelní 251, 593 01 Bystřice nad Pernštejnem, tel.: 566 552 789, e-mail: malirstvi@jihlavsko.com


Zdravím Vás,

          než se dostanu k vytvoření popisu této skvostné akce, zatím alespoň odkazy na fotky :

 

moje díl 1 : frantisektatra.rajce.idnes.cz/veteran_Tatra_rallye_Bratislava-Viden.Brno-Koprivnice_2017/

moje díl 2 : frantisektatra.rajce.idnes.cz/veteran_Tatra_rallye_Bratislava-Viden.Brno-Koprivnice_2017_dil_2./

moje díl 3 : frantisektatra.rajce.idnes.cz/veteran_Tatra_rallye_Bratislava-Viden.Brno-Koprivnice_2017_dil_3/

moje, respěktivě Matýska : frantisektatra.rajce.idnes.cz/veteran_Tatra_rallye_Bratislava-Viden.Brno-Koprivnice_2017_zapomenute_foto/

 odkaz na pána, který mě oslovil ve Vídni, ukázal na svůj foťák a chtěl moji elekronickou adresu, tak jsem mu ji dal a on mě poslat tento odkaz. Na amatéra ty fotky nevypadají, že ? Já si původně chtěl vzít ten foťák, ale podle toho jak si ho bránil jsem pochopil, že jsem ho hned nepochopil : www.flickr.com/photos/149174215@N05/sets/72157683320482720

 foto František z T 57b r.v.1947 : francmotorkar.rajce.idnes.cz/Tatra_Rallye_Viden_-_Koprivnice_2017_1./

                                                         francmotorkar.rajce.idnes.cz/Tatra_Rallye_Viden_-_Koprivnice_2017_2./

                                                         francmotorkar.rajce.idnes.cz/Tatra_Rallye_Viden_-_Koprivnice_2017_3./

Ve středu 21.06.2017 vyrážíme z veterán Tatra klubu Bystřice nad Pernštejnem od firmy Rathgeber, která nás vybavila jubilejními zlatými znaky s logem Tatra a President, tak jak se první typ Tatry jmenoval.

         Tatra 57, r.v.1932, Tatra 57a STW r.v.1938, Tatra 57k STW r.v.1943, Tatra 57b STW r.v.1947 se tedy ráno před osmou vydávají na cestu do Brna, kde dostáváme první pohoštění ve firmě Auto Fit. Dvě z našich Tater mají právě zde namíchanou barvu na svojí karoserii.

 

          Zde se přidává brněnský kolega s Tatrou 57a, z roku 1937 a hurá směr Bratislava. Jó, ještě cestou dvě zastávky. Jedna u kamaráda a kolegy veteránisty v Plaveckém Štvrtku. Tu vidíme krom vojenských veteránů, nádherného velikánského dvora a prodejny jeho včelařských výrobků i spousty domácích klobás, které samozřejmě hned konzumujeme. Děkujeme Ujo. Těsně před odjezdem dojíždí další kolega, tentokráte z Prahy. S Rosťou se  přivítáme a hned zase rozloučíme. To jsme ještě nevěděli, že se potkáme i druhý den při cestě z Vídně do Brna a dokonce i den třetí a to v Brně před startem do Kopřivnice.

 

Ve Štvrtku se nás ujímá další kamarád Jano starší (snad už ani nemusím psát, že kolega veteránista) a dovádí nás ke kamarádovi Jančímu v Lozorně, kde si prohlížíme jeho sbírku v soukromé garáži, spíše hale, kterou nedávno postavil, poté, co slíbil manželce zahrádku. Ta je totiž na střeše této haly.

 

Zde už musíme odmítat pozvání dalšího kamaráda Jožky do jejich muzea veteránů.      I když je to také v Lozorně, bohužel čas nás už tlačí a tak Jano st. dovádí naši kolonku pěti tatroveček do Bratislavy - Petžalky na hotel, kde ubytováváme naše skvostíky do podzemních garáží, samy se dáváme taky trochu do parády a nastává převoz do hotelu na druhé staně Dunaje. To už přijíždí i Jano mladší a tak tři Janové (Jančí je taky Jano) převáží naši partu na zahájení veteránské Rallye. Večer nás odvážejí samozřejmě i zpět na náš hotel.

           Čtvrtek ráno jedeme už podle itineráře do Vídně před Heeresgeschechchtliche Museum (stojí zde i vůz  Graf + Stift  Phaeton z roku 1911, ve kterém jel arcivévoda František Ferdinad d´Este v době atentátu). Zde po prohlídce Muzea, občerstvení a presentaci nových Tatra Presidentů (120ks serie nákladních vozidel k tomuto výročí) a dakarských speciálů jedeme směr Brno. Cesta přes Vídeň je úplná pohádka proti tomu co nás čeká než se dostaneme za zcela zabetonovaný Poysdorf. 5km jedeme více jak jeden a půl hodiny.

Vše ovšem napravuje příjemné posezení v nově otevřeném hotelu Zannam v Brně v Maloměřicích,  ve kterém jsme ubytovaní, protože zde nabídli ubytování v krytých garážích i našim tatřičkám.

A zrovna tuto noc to potřebovali, neb se Brnem prohnala opravdu větší bouřka se silným větrem (pravda, dle manželky, to u nás na Vysočině bylo horší). A taky sem za námi přijelo pár kamarádů a to nejen Tatrováků.

 

V pátek se dopoledne v garážích u výstaviště  přidává i poslední člen naší výpravy s Tatrou 57 z roku 1934. Po rozpravě jedeme v koloně do Vyškovského leteckého Muzea na prohlídku. Těsně před ním plníme nějaké prvky zručnosti a znalosti, které potom rozhodují o umístnění posádek v této rallye. Na večer dorážíme na polygon Tatry, odkud všech cca 120 posádek, (ti co jeli alespoň z Brna)  rozvážejí menší autobusy po hotelích v Kopřivnici. Dalších 30 přijelo ještě v sobotu na polygon.

V sobotu nás pak zase svážejí na polygon, kde my vystavujeme a můžeme se dívat na ukázky nyní vyráběných Tater a dakarských speciálů.  Od pořadatelů dostáváme propagační materiál, poukázky na občerstvení a v průběhu dne vyjedeme i do Kopřivnice na „spanilou jízdu“ pro ty, co se nedostali na polygon.

            Večer vyhlášení výsledků (první a druhý místo v kategorii nás potěšilo), poděkování pořadatelům v kulturním domě v Kopřivnici udělalo takovou tu třešničku na dortu této akce, která bude zase za 10 let.

 

             Společným zhodnocením akce v hotelové restauraci Tatra pak musíme vyslovit veliký díky pořadatelům a hlavně pak předsedkyni Kopřivnického Tatra klubu Áji Čípové a její rodině (bylo moc hezké, když toto poděkování probíhalo v sále, že se všichni přítomní postavili, a Aji hezky zatleskali).  Veliký díky a poctu si také zaslouží Luboš Pálka, jenž jako vždy dovedl hasičskou Tatru 70 zdárně do cíle. Ono u Tatry je to ale normální si myslíte, že ? Ano, je, ale Luboš  jel s Tatrou 70 z roku 1934 kde byl motor , vodou chlazený, řadový šestiválec o objemu 3406 cm3 a výkonu 65 k (48 kW). Měl rozvod OHC s řetězem poháněným vačkovým hřídelem v hlavě válců. 

A ještě klasické foto před Muzeem se Slovenskou strelou, zastávka za legendou Tatry, panem Karlem Rosenkranzem na podpis jeho nové překrásné knihy.

 

       Při poslední tankování v Kopřivnici se mě paní z pumpy zeptala jaké to bylo na polygonu, jak se o nás postarali a tak dále a dále. Moje odpověď byla, že to bylo perfektní, jídla i pití dost. Presenty s logem Tatra taky nechyběly. Prohlížet bylo co, ale pak mě došlo, že ty Tatrovácké speciály stále někoho vozily a že když jsem hledal  jednu významnou osobu Tatrovácké historie, tak mě do prostorů, kde se tato vozidla zastavovala, nepustili, protože nemám pásku VIP. Došlo mě vlastně až tady, že i my co udržujeme historii značky Tatra, bychom mohli mít možnost se svézt se speciály. Možná, že by bývalo bylo dobré, nám alespoň tyto VIP hosty představit, nebo představit nás, těmto VIP hostům ? Při psaní těchto řádků se dozvídám, že toto byla akce samotné Tatry a asi to tedy bylo pro jejich významné partnery. Zase mě ale napadá, že my jsme taky partneři a že historie je dost významná ! Tak snad příště na nás nezapomenou a při těchto ukázkách nám i něco řeknou o současném stavu a budoucnosti Tatry jako celku.

A tady už jsou Tatřičky zpět před Depozit Muzeem, a vítá je zpět i Vlaďka, která zatím pilně provázela v Depozitu, až se nám z toho nějak převrátila (spíše to bude tím, že to sem tak naskočilo a já to neumím opravit).

A toto je taky taková třešnička na dortíku. Tatra 201, kterou jsem se cestou snažil zakoupit. Bohužel marně, marně a zase marně !!!

 

 

 

 

 

 

 

Provozováno CMS / Eshop (c)2017 Czechproduct.cz s.r.o. | podpora | mapa webu
partneři: MALÍŘSTVÍ - NATĚRAČSTVÍ - 
Doporucujeme: Zakázková kovovýroba -  Obrábění a montáž -  ubytování na vysočině -  Mateřská škola -  Zahradní nábytek -  nakladače -  hromosvody -   -  Mopy na vytírání  - Multifunkční pily - Pánské mikiny